Jak uspět u státní zkoušky I.

Příprava na státní závěrečné zkoušky představuje pro každého studenta vysoké školy významný milník, který završuje celé období vysokoškolského studia. Hlavním zdrojem k úspěchu u této komplexní zkoušky je nejen zvládnutí obsahu jednotlivých témat, ale i systematická a strategická příprava, která umožňuje minimalizovat stres a zvyšuje sebevědomí při absolvování zkoušky před zkušební komisí. Příprava by neměla být ponechána na poslední chvíli, ale měla by začít s dostatečným předstihem, ideálně několik týdnů až měsíců před samotným termínem. Je vhodné doporučit přípravu na státní zkoušky, resp. zpracování státnicových okruhů již během období letních prázdnin po skončení čtvrtého semestru. 

Předpokladem úspěchu je především důkladná znalost požadavků státních zkoušek, a to jak po stránce tematické, tak formální. Student by si měl předem zjistit, jaká témata jsou součástí zkoušky, jakým způsobem budou otázky pokládány a podle jakých kritérií budou odpovědi hodnoceny. Mnohé fakulty zveřejňují okruhy otázek nebo doporučenou literaturu, které je vhodné si konkrétně projít a vytvořit si z nich přehledný plán studia hlavních zkušebních témat. Při tvorbě takového plánu je vhodné jednotlivá témata rozdělit do menších celků a stanovit si reálné cíle pro každý den či týden. Tím se zabrání nahromadění okruhů ke studie krátce před státní zkouškou, které často vede ke stresu a povrchnímu učení. I proto je vhodné začít na přípravě ke státní zkoušce již od letních prázdnin na konci čtvrtého semestru a vytvořit si studijní plán pro celý akademický rok třetího ročníku, který při takovém rozložení bude podstatně minimalizovat studijní zátěž na přípravu. Posílí se také opakování témat a zkvalitnění obsahu zpracovaných státnicových otázek.

Důležitá je i metoda samotného učení. Mechanické memorování informací bez porozumění je neefektivní a často vede ke ztrátě sebedůvěry v reálné situaci. Efektivnější je učit se aktivně – například formou výpisků, shrnutí, map myšlenek nebo vysvětlování probírané látky nahlas, jako by ji člověk přednášel ostatním. Velmi účinným způsobem je rovněž studium ve skupinách, které umožňuje diskutovat nad problematickými tématy, klást si navzájem otázky a zjišťovat mezery ve znalostech. Při přípravě je také vhodné využít starší zkouškové otázky a pokusit se na ně odpovědět v časovém limitu – pomáhá to simulovat reálnou situaci zkoušky a zároveň trénovat formulaci odpovědí. Z výše uvedeného odstavce je možné uvést, že existuje mnoho metod a způsobů učení státnicových okruhů. Základ by ale měly tvořit státnicové otázky, které si student samostatně vypracuje, na základě odborných zdrojů i případně v kontextu výpisků ze svého studia. 

Psychická pohoda a dobrý fyzický stav jsou nedílnou součástí úspěšné přípravy. Mnozí studenti se dopouštějí chyby, když kvůli učení zcela omezí spánek, stravu a volnočasové aktivity. Je nutné zdůraznit, že kvalitní odpočinek, pravidelný pohyb a zdravá strava podporují koncentraci a schopnost si informace efektivně zapamatovat. Důležitá je rovněž práce s trémou, která bývá častým doprovodným jevem zkoušek. Pomoci může nácvik prezentace odpovědí nanečisto, relaxační techniky nebo pozitivní vizualizace průběhu zkoušky. Souhrnně  je třeba zdůraznit, že státní zkoušky jsou sice důležitým krokem v životě studenta, avšak nejsou nepřekonatelnou překážkou. Pečlivá příprava, promyšlený studijní plán, efektivní učební strategie a péče o duševní pohodu tvoří základní pilíře úspěchu. Je žádoucí přistupovat ke státní zkoušce jako k příležitosti prokázat nabyté znalosti a dovednosti. S takovým přístupem se stává státní zkouška nejen zvládnutelnou, ale i důstojným zakončením vysokoškolského studia