Jak napsat seminární práci

30.05.2020

Seminární práce patří k základním textům, které student na vysoké škole zpracovává. Student se s nimi v průběhu svého studia setká, a proto je vhodné napsat si několik praktických rad o tom, jak psát a správně napsat seminární práci. Předně je nutné uvědomit, že seminární práce se musí řídit nějakými formálními pravidly, které jsou buď dány vysokou školou ve formě nějaké směrnice, nebo předpisu k psaní akademických textů. Nebo se můžeme při psaní řídíi obecně platnými normami, jakýmisi pravidly, které se psaní textů týkají. Předně je vhodné text zarovnat do bloku, provést řádkování 1,5 a zvolit písmo Times New Roman nebo například Arial. Jak už jsme uvedli, různé vysoké školy mají různá pravidla a směrnice, proto se mohou tyto požadavky odlišovat.

Dále je důležité, aby seminární práce byla správně citována. K tomuto slouží citační normy, poslední platná je z dubna 2011, nebo je možné si vlastní citaci ověřit na portále www.citace.com, případně se řídit citační normou, která je dána vysokou školou. Přitom je možné setkat se s citováním pod čarou nebo citování v závorce za textem, které označujeme jako harvardský styl.

Mimo citací a formálních úprav je při zpracování seminární práce nutné zaměřit se na správnou volbu tématu, které nám bude optimálně blízké, bude pro nás zajímavé a bude mít vlastní praktický přínos, který se budeme moci zpracováním odborného textu sami pro sebe odnést. I proto předtím, než začneme na seminární práci pracovat, je vhodné si téma promyslet, případně je konzultovat s vyučujícím předmětu, a taky se zamyslet nad souborem zdrojů, které budeme ke zpracování seminární práce chtít využít. Samotná práce s literaturou je nedílnou důležitou součástí zpracování seminární práce, a také vlastní práce s citacemi je pro zpracování důležitá.

Při zpracování seminární práce je tak důležité zapracovat přímé i nepřímé citace a řádně citovat. To je důležité například pokud píšeme seminární práci na právní téma, kde citujeme právní předpisy nebo judikaturu a je žádoucí označit kurzívou a uvozovkami přímé citace a stejně tak uvést konkrétní citace. Originalita a vlastní přínos v seminární práci jsou důležitými ukazateli celkové kvality seminární práce. Originalitu práce je možné ověřit například ne portálu www.odevzdej.cz , ovšem i tak je nutné zohlednit míru vlastního přínosu a originality právě v právních textech, kde důležité je zejména správné citování. Vlastní originalita autora se může projevit zejména v praktické části práce, v konkrétních komentářích nebo ve vlastních názorech a hodnoceních studenta, který seminární práci zpracovává. Pamatujte, že vlastní názor a pohled na věc je vždy ceněn, i když tento názor nemusí být zcela správný nebo je diskutabilní. Rozhodně ale přispívá k diskusi nad tématem a jako vlastní názor nebo myšlenka toto téma nějakým způsobem obohacuje.

Nyní již máme určitý koncept seminární práce, který může být různého zaměření, a budeme zpracovávat teoretickou část práce. Této předchází úvod, případně osnova a cíle práce, ve kterých by mělo být obsaženo, co budeme v jednotlivých kapitolách seminární práce řešit, jakým problémem se budeme zabývat, ale také jaké cíle a metodiku při zpracování použijeme. Pro zpracování teoretické části práce je vhodné si rozmyslet, s jakými zdroji budeme pracovat. Můžeme využít tuzemské nebo zahraniční zdroje, internetové zdroje, časopisy, statistiky, apod. Při volbě zdrojů je nutné hlavně zvážit jejich aktuálnost a jejich relevanci. Zejména pak při zpracování právních a ekonomických témat je vhodné pracovat s aktuální zdroji.

Obvykle se doporučuje stáří a aktuálnost zdrojů do pěti. Je ale pochopitelné, když budeme například zpracovávat humanitní témata příkladně z historie, filozofie, apod. budeme vycházet z historických pramenů a zdrojů, které by požadavek relativní aktuálnosti rozhodně nesplnily. Druhým požadavkem, který je významný, je relevantnost zdrojů. Vždy volíme zdroje s ohledem k tématu seminární práce, k tomu co budeme řešit a dle tohoto pak volíme soubor zdrojů. Pro samotné řešení daného problému seminární práce je vhodné si nastudovat ucelený soubor přístupů a názorů k danému problému, které pak můžeme rozpracovat v teoretické části práce.

Důležité také je to, aby se v rámci zpracování teoretické části seminární práce postupovalo logicky, a to od obecných pojmů a vymezení po konkrétní problémy, které vyžadují právě prvotní aplikaci a uvedení základních pojmů. Tedy například pokud chceme popsat personální strategii firmy, je vhodné nejprve popsat a definovat, co je to strategie, strategické řízení, jaké mají význam, co rozumíme lidskými zdroji v organizaci a následně se zabývat formulací a vysvětlením personální strategie firmy.

Dalším důležitým prvkem je konzultace s vyučujícím daného předmětu. Můžeme doporučit, že je vhodné napsat vyučujícímu jak ohledně tématu, tak například ohledně záměru seminární práce. Vyhnete se tak například odmítnutí seminární práce jako celku, ale prokážete také svůj zájem o zpracování a předmět, což působí rozhodně pozitivně. Mnohdy je za sepsáním mailu nebo dotazu jen vlastní strach a nejistota, ale můžeme vás ujistit, že také vyučující je jen člověk a ve většině případů bude působit pozitivně vlastní konzultace a dotaz ohledně tématu a zpracování práce. Nejhůře co se vám může stát, je to, že vyučující neodpoví, což spíše svědčí o jeho negativním přístupu nebo vám návrh zamítne a doporučí jiné téma v případě, že si volíte vlastní téma seminární práce.

Nyní budeme vycházet z toho, že máme již v podstatě hotovou polovinu seminární práce, přičemž je možné konstatovat, že obecně by teoretická i praktická část práce měly být rozsahem v podstatě stejné. Určitě není na škodu mít rozsáhlejší praktickou část práce, nicméně při zpracování se musí zohlednit také to, jaké jsou požadavky na rozsah seminární práce. Je důležité také upozornit na to, že seminární práce by v teoretické části měla obsahovat takové skutečnosti a obsah, který je dále rozpracován a prakticky aplikován v navazující praktické části práce. Rozhodně není možné, abyste v teoretické části práce psali například filozoficky-historické skutečnosti a v praktické části práce pak prováděli třeba strategickou analýzu firmy. Stejně tak není vhodné, aby teoretická část práce obsahovala informace, které nejsou věcně a obsahově relevantní k praktické části práce, nebo jsou jen zbytečně navíc bez dalšího konkrétního účelu.

Předpokládejme tedy, že máma zpracovanou polovinu práce a nyní se zaměříme na praktické řešení. Opětovně je možné doporučit postup podobný zpracování teoretické části práce, a to ten, že postupujeme od obecnějších věcí ke konkrétním analýzám a řešením problémů. Pokud máme například řešit nějaký problém v konkrétní firmě, například její personální strategii a řízení lidských zdrojů, je vhodné a žádoucí danou firmu představit, popsat její současnou strategickou pozici, stav a případné problémy nebo úkoly personální strategie a ŘLZ. Na základě tohoto je pak možné dále stavět a logicky uspořádat praktickou část práce, provádět dílčí analýzy, které následně směřují ke komplexnějšímu hodnocení a navazující formulaci doporučení a závěrů, které vyplývají se zjištěných zkušeností v průběhu zpracovaní jednotlivých kapitol praktické části práce.

Pro zpracování praktické části práce můžeme doporučit věcnost a konkrétnost informací, zejména pak je to zásadní i formulace vlastních závěrů, doporučení a názorů. Pokud v rámci teoretické části formulujeme nějaká teoretická východiska a širší pojmový nebo oborový rámec, v praktické části toto není nejvhodnější, nicméně doporučujeme to, aby zdroje, ze kterých vycházíme jak u firmy či při řešení nějakého problému byly aktuální, ověřitelné a dohledatelné. Tím se dostáváme k práci se zdroji a lze předpokládat, že to nebudou vždy zdroje knižní, pokud neřešíme například filozofické, lékařské, právní a jiné téma, ale budou to také výroční zprávy a interní informace týkající se dané firmy a další relevantní podklady, které mají ke zpracování praktické části seminární práce nějakou souvislost. Zdroje je tedy vhodné citovat s ohledem na to, jak je zpracujete a použijete. Od přímých citací, parafrází až po vlastní autorské zpracování textu praktické části práce, například v oblasti doporučení a závěrů do budoucna pro firmu nebo pro řešení nějakého problému.

Již jsme zmínili význam aktuálnosti dat, logického uspořádání textu praktické části, musíme také doporučit možnost konzultací, a to jak například při zahájení zpracování praktické části práce, což například spočívá v tom, že vyučujícímu pošleme k posouzení osnovu nebo stručné body, co bychom chtěli v praktické části seminární práce dosáhnout. Je to vhodné zejména v případech, když máte vlastní téma práce, nebo je to téma neobvyklé, případně si nejste jisti, zda postupujete správně. Následně pak doporučujeme práci konzultovat již hotovou, a to před samotným odevzdáním, kdy můžete ještě opravit nebo doplnit stěžejní připomínky a výtky vyučujícího k seminární práci. Tento postup je celkově rozumným přístupem pro ty studenty, jež chtějí mít jistotu, že práce bude pozitivně hodnocena nebo usilují o co nejlepší hodnocení seminární práce.

Na co nesmíme zapomenout jsou celkové formální úpravy a práce s textem, kdy tyto podmínky se řídí pravidly vysoké školy nebo obecně platnými ISO normami. O tomto budeme hovořit v poslední části našeho seriálu. Nicméně je nutné uvést, že součástí celkové koncepce práce musí být také nějak závěr, což platí u většiny prací, ovšem existují také výjimky a vždy je součástí práce seznam použitých zdrojů, případně další relevantní přílohy.